Tisková konference tenistky Barbory Strýcové (kon.) | Tisková konference HC Dynamo Pardubice (kon.)
Tisková konference HC Dukla Jihlava (kon.)
konec
Tisková konference tenistky Barbory Strýcové

Úterý 04.05.2021, 11:00Tiskové konference
     
    Tisková konference skončila. (11:40:04)
     
    „Svatba je v plánu, ale nechci mít svatbu s bříškem. Chci si na ní dát i nějaký alkohol“, uzavřela česká tenistka asi poslední tiskovku své tenisové dráhy.
     
    „Loňská zrušená olympiáda v Tokiu mě mrzela strašně. Měly jsme našlápnuto, ale letos to už tak neberu.“
     
    „Berte to tak, že končím kariéru. Hlavně nepište titulky jako ´Strýcová se vrací na Wimbledon´“, zdůrazňuje s úsměvem Barbora Strýcová.
     
    „Byla jsem malinká, tak jsem to musela kompenzovat chytrostí a nohama. Základní údery a podání mě naučila Martina Davídková, vzpomínám si, jak jsem na sedmičce na Slávii odmala skákala s raketou na větev, která visela nad kurtem“.
     
    „Postupem kariéry jsem byla jednou z nejstarších hráček, tak to pro mě aspoň byla satisfakce porážet mladší holky. Soupeřky vždycky věděly, že hrát proti mně bude dlouhé a těžké“.
     
    „Mrzí mě zápasy s Lisickou, kdy jsem vedla 5:1, nebo na grandslamu s Kájou Plíškovou, která mě pak smetla. Na Spartě jsem dostala na zadek od Teichmannové“.
     
    „Ve čtyřhře pro mě bylo vždycky důležité mít parťačku, se kterou si rozumíme i mimo kurt. Debl mě vždycky bavil, je hravý“.
     
    „Jsem člověk, který jde i přes šílenou bolest, někdy to možná bylo na škodu do dalších zápasů, ale skrečovala jsem snad dva zápasy za celou kariéru“.
     
    „Kondiční trenér Karel Rubáš mě vedl od osmi do osmnácti let, naučil mě se hýbat na kurtu. Tomáš Krupa byl voják, tomu jsem měl strašně vděčná, dalším, kdo mě hodně posunul, byl David Kotyza. S oběma se mnou pracoval vlastně až do konce Lukáš Dlouhý. Nechci na nikoho zapomenout, ale tihle muži mi v kariéře pomohli nejvíce“.
     
    „Lucce jsem před odletem do Ria říkala, že přivezeme medaili, ona mi říkala, že jsem se zbláznila. Před prvním kolem s Williamsovými měla navíc střevní potíže, bály jsme se, že skrečujeme. Nakonec zahrála skvělý zápas a já jsem se postupně přidala. To nás nakoplo. Pak jsme otočily čtvrtfinále proti Italkám, což byl strašně ošklivý zápas. Semifinále nevyšlo, ale bronz z toho byl“, ohlédla se ještě Strýcová na olympijské hry v Rio de Janeiru.
     
    „Nejtěžší bylo čtvrté kolo s Mertensovou, kdy jsem měla před zápasem zablokovaná záda, musela jsem podávat spodem, pak jsem prohrávala 2:5 a ona servírovala na vítězství“.
     
    Česká reprezentantka se ještě ohlíží za slavným Wimbledonem 2019. „V těch třech týdnech se mi všechno sešlo, na čem jsem pracovala celou kariéru. Na každý zápas jsem se těšila, což se vždycky nestává. Strach před zápasem jsem brala jako kámoše, soustředila jsem se sama na sebe“.
     
    „Vždycky jsem byla člověk, který maká a běhá schody, i když nemusí, teď se ze mě stal lenoch. Snažím se aspoň půl hodiny denně cvičit, ale nepředřu se“, usmívá se Barbora Strýcová.
     
    „Jsem ráda, že odcházím se vztyčenou hlavou celkem na vrcholu kariéry jako dvojka na deblovém žebříčku. Nikdy jsem nechtěla končit objížděním malých turnajů a čekáním, jestli to náhodou ještě jednou vyjde“, dodává Strýcová.
     
    „Měla jsem i těžké chvíle v kariéře, během ní rozvod, nebo dopingovou kauzu, během každé pauzy jsem si vždycky uvědomila, že mám tenis ráda a chci se vrátit“.
     
    „Strašně ráda jsem reprezentovala, tam jsem vždycky nechala úplně všechno. Tak bych byla ráda, aby si mě lidi pamatovali jako bojovnici“, usmívá se Barbora Strýcová.
     
    „Vzpomínky na tenis se mi samozřejmě vracejí, nejvíc Wimbledon, ale i těžké zápasy na Australian Open. Také cestování na turnaje, jako když jsme nouzově přistávali ze Sao Paula cestou na Indian Wells. Teď se na tenis často dívám v televizi“.
     
    „Jméno ještě vybrané nemáme, musíme dát hlavy dohromady“, zodpovídá novinářský dotaz.
     
    „Vůbec nevím, do čeho půjdu, asi budu vyčerpaná, ale na miminko se samozřejmě těším. Čekáme kluka“, prozradila pro mnohé klíčovou informaci Strýcová. „Jaká budu máma, nevím, ale sama jsem měla přísnější rodiče, tak asi nebudu nějaká rozmazlovačka“.

    Karel Jedlička

    thejrc.org